O panu Drahošovi a ozbrojení obyvatelstva

St 24 ledna 2018

(komentář k diskusi na Facebooku k včerejší diskusi prezidentských kandidátů panů Drahoše a Zemana)

Byl jsem z té včerejší diskuse upřímně nešťastný (tedy z pěti minut, které jsem vydržel sledovat).

Ne, proto, že by novinář Primy byl neschopný minimální novinářské práce a jenom se snažil přivést diváctvo co nejvíce do varu (pokud nechtěl vyloženě nahrávat panu Zemanovi, ale snažím se předpokládat spíše neschopnost, dokud nejsem přesvědčen o zlé vůli). To rozhodně není moc překvapivé. Ne, proto že novinářka ze studia přednese argumenty jenom pro jednu stranu sporu (zločinci si nepořídí zbrojní pas na páchání zločinu). To je bohužel vzhledem ke stavu české žurnalistiky normální.

Ale byl jsem velmi nepříjemně překvapen, jak špatně odpověděl pan Drahoš. Chápu, že z teorie her vychází z toho, že liberální [1] voliče má jisté, a tak se snaží stavět co nejvíce směrem ke straně voličů pana Zemana (i když ani to není úplně bezpečné, protože liberální voliči se můžou otrávit a k volbám nejít). Ale mám pocit, že svojí odpovědí poněkud poztrácel něco ze své důstojnosti a cti (pokud nepodceňuji jak chemik může být nevzdělaný ve společenských vědách).

Nevím, jestli jsem natolik poškozen studiem kriminologie v Americe, ale připadne mi jasné, že problém ozbrojování společnosti není v tom, jestli ostřílení kriminálníci potřebují k páchání násilné trestné činnosti zbrojní průkaz nebo ne. Ti skutečně si buď zbrojní pas nějak opatří nebo se na něj vykašlou a obstarají si zbraň nějak podloudně.

Problém je obecně rozšíření zbraní ve společnosti. Studoval jsem vraždy a brutálně nejvyšší procento vražd ve Spojených státech bylo těsně po roce 2000 spácháno dvěma skupinami lidí: příbuznými a mladistvými. Statisticky zdaleka nejpravděpodobnějším vrahem byl manžel, který domácí násilí (nebo neschopnost řešit nějaký domácí konflikt; manžel in flagranti) převedl do stadia vraždy. Další výraznou skupinou byli mladiství (často v souvislosti se zakázanými drogami), kteří nezvládli řešení konfliktu (jaké překvapení! Mladiství nejsou schopni dobře řešit svoje konflikty?) a skončilo to násilím. V obou těchto případech byl samozřejmě jednoznačný faktor vedoucí k vraždě dostupnost zbraně. Tam, kde by si čeští mladíci (nebo rozhádaní manželé) dali v nejhorším po papuli (což je samozřejmě také odsouzeníhodné, ale bez tak tragických následků), dostupnost zbraní vedla k tomu, že to skončilo střelbou a smrtí.

No a to, že jsem měl z pana Drahoše pocit, že tomuhle neodporuje a spíše podporuje šíření zbraní (v zásadě jsem mu rozuměl, že by chtěl odporovat Evropské unii v jejích snahách o snižování množství zvlášť nebezpečných zbraní ve společnosti) mi připadne dosti ubohé.

Anebo jenom předpokládám u profesorů chemie příliš velikou obeznámenost s problematikou? Ale on není jenom profesor chemie, je kandidátem na nejvyšší politickou funkci. To opravdu nemá někoho, kdo by mu tohle řekl?

Jakube, předpokládám, že k problematice střelných zbraní v Česku toho víš teď už desetkrát tolik co já. Co ty na to, co jsem tady napsal?

[1]Asi liberální ve smyslu Pražská kavárna, tedy jako lidi spíše vzdělané, do světa otevřené, pro-evropské, oproti skupině spíše voličů pana Zemana, které bych si dovolil charakterizovat obecně ve velkých číslech jako méně vzdělané, spíše soběstředné (až xenofobní), v zásadě proti-evropské.

Category: faith Tagged: blogComment czech politics sociology cultureWar criminology policing


The Discovery of Discourse; The Heroic Struggle of the Boston Minorities to belong among “Us” and not “Them”

Ne 19 února 2006

{abstract prepared for the Annual Meeting of the Law & Society Association}

The dramatic decrease in murder rate in the City of Boston in the late 1990s (so called “The Boston Miracle”) was explained by many researchers in many different ways and therefore seen as a result of many different actions …

Category: research Tagged: boston murders policing criminology

Read More
Page 1 of 1