KChO konference 2016: Změním úděl svého lidu
Po 17 října 2016
Stále přemýšlím o přednášce „Změním úděl svého lidu“ na Katolické charismatické konferenci 2016, kterou měli Kateřina Lachmanová a Pavola Streža. Celou dobu co jsem tu přednášku poslouchal jsem přemýšlel o Nehemiášovi. Ani Kateřina, ani Pavol, ho v přednášce nezmínili (pokud se nemýlím, nebo rozhodně to nebylo dominantní téma), ale myslím, že tato kniha byla někde v pozadí toho, co říkali.
Nehemiáš se v první kapitole dozví o tom, že jeho lidé jsou v těžkých problémech. A jeho reakce je, že padne na kolena a začne za svůj národ prosit. Ale ještě dříve nežli začne prosit, ví, že musí vyznat vinu svého národa a požádat jeho jménem o odpuštění za všechno co jeho předkové vyváděli. Možná on sám nic z toho neprovedl, ale přesto vyznává, že „hřešili jsme i já a dům mého otce. Počínali jsme si vůči tobě hanebně, nezachovávali jsme přikázání, řády a práva, které jsi vydal svému služebníku Mojžíšovi.“ A Bůh ho dovede k tomu, co má dělat. A zde je ta nejúžasnější část celé knihy, Nehemiáš se zvedne a skutečně to vykoná.
Poslouchal jsem Pavola, jak byl zděšen z toho, že se jeho židovské paní učitelce nikdy žádný Slovák neomluvil za všechno co spáchali i na její rodině. A věděl, že na jeho lidech spočívá vina, a že potřebují usmíření s Bohem i s lidmi. A on se skutečně nechal vést Bohem a vykonal toho mnoho zajímavého (a jsem si jist, že ani zdaleka není u konce).
O týden později jsem byl u jedné úžasné starší sestry, která k nám chodí na skupinku, v Jižních Čechách na statku jejich rodičů. Byla dcerou nejbohatšího statkáře ve vesnici a tak v padesátých letech vytrpěli mnoho v průběhu kolektivizace a pochopitelně přišli o všechno, a když ji statek vrátili po 1989, tak kompletně zdevastovaný. Takže z nemnoha peněz, které mají, se snaží statek opravit, ale jde jim to velmi pomalu. Poslouchal jsem její vyprávění a přemýšlel jsem o tom, jak je v našem národě mnoho lidí, kteří jsou plní bolesti, zklamání a beznaděje. Kolik hořkosti asi mají lidé v srdcích a nejsou schopni se s ní nějak dobře popasovat, protože nikdy doopravdy neslyšeli o Kříži. Nevím, jestli se dá nejenom zástupně za odpuštění prosit, jestli je možné i zástupně odpouštět. Moc rád bych kdyby to bylo možné.
Zatím ještě nevím, co chce Pán Bůh udělat, aby uzdravil tahle zlomená zahořklá srdce. A tak, abych alespoň něco udělal, poslal jsem dopis na Súdánské velvyslanectví v Praze, s prosbou aby nevraždili našeho bratra Petra Jaška, který má velkou šanci stát se po létech dalším českým mučedníkem pro víru. Můžeme se i modlit.
Category: faith Tagged: czech forgiveness