Poděkování sestře Černé

Po 06 listopadu 2023

(napsáno pro sborový časopis evangelického sboru ČCE Praha-Braník „Brána“)

Loučili jsme se s drahou sestrou Růženou Černou. Při smutečním shromáždění jsem nejprve nechtěl obtěžovat a když jsem se nakonec rozhoupal, tak už bylo pozdě. Chtěl bych proto alespoň touto cestou přidat tuto svoji malou vzpomínku, která velice silně ovlivnila můj život.

Když jsme s Markétou měli v červnu ’96 svatbu, jedno z našich prvních důležitých předsvatebních rozhodnutí bylo, že (abych ocitoval svého tehdy budoucího tchána) „kde jsou mladí, nemají být staří ani v rámečku na zdi“. Zároveň jsme věděli (a byl to jeden z důvodů proč jsme měli svatbu v tom termínu), že za několik týdnů odjedu nejprve já a vzápětí o několik týdnů později Markéta za mnou do Spojených států, takže nemělo smysl hledat nějaké dlouhodobé bydlení.

Sestra Černá nám nabídla bydlení v jejím domě v půdním bytu, který měli pro hosty, a tak jsme strávili ty nejdůležitější první týdny našeho manželství u nich, první nejdůležitější rozhovory (a spory) mám navždy spojené s nekonečným hukotem dálnic, které obklopují Spořilov, v pozadí, a také s velikou láskou vzpomínám na četné večerní pohovory nad kávou, které jsme s manželi Černými vedli. Bylo to krásné léto a dodnes na něj velice rád vzpomínám.

Tím ale Růženka neskončila. Po dvou semestrech (opět se začátkem léta) jsme se vrátili do Prahy a mysleli jsme si, že si rychle seženeme bydlení a těch několik málo týdnů strávíme u mých rodičů. Zjistili jsme, že situace je poněkud odlišná. Jednak těch několik týdnů hledání bytu se protáhlo na celý měsíc a jednak byt, pro který jsme se nakonec rozhodli (a naše zkušenosti s exarchou Ivanem Ljavincem by byla jiná historie, na kterou zde nemám čas), byl v natolik špatném stavu, že jsme museli provést jeho rekonstrukci. A vzhledem k tomu, jak jsme jako noví manželé neměli moc peněz, museli jsme většinu rekonstrukce udělat svépomocí. Když jsme trochu nešťastně přemýšleli, kde budeme bydlet, tak sestra Černá nezaváhala a bez oka mrknutí nám oznámila, že se samozřejmě nastěhujeme zase k nim.

Vzhledem k tomu, že nám skutečně mnoho jiného nezbývalo, nabídku jsme vděčně přijali s tím, že snad tak do měsíce budeme pryč. Měsíc se s měsícem sešel, pak to byli dva měsíce, tři, a nakonec nám to trvalo skoro do Vánoc, nežli jsme byli hotovi. A Růženka s bratrem Černým nás neustále vděčně hostili, podporovali nás a opravdu fungovali jako nejlepší mentorové stále ještě velice nového manželství. Jsme jim za to oběma velice vděčni.

Category: faith Tagged: czech protestant


Letter to Danijela on Protestants

Ne 18 června 2023

Dear Danijela and Miljenko,

you have asked me during the John’s birthday dinner about the difference between Catholicism and Protestantism and I have apparently completely misunderstood your question and bored you with my lecture on the history of the Czech protestantism. I am sorry about that. Let me remedy …

Category: faith Tagged: church catholic protestant priesthood

Read More
Page 1 of 1