Podívejte se pozorně na datum o řádek výše. Ano, to je datum poslední úpravy této stránky, kterou tady držím spíše z historických důvodů.
Toto je přehled nejčastějších otázek a odpovědí týkajcících se právní ochrany autorských práv ve vztahu k počítačovým programům. Zatím je celý dokument ve velmi zárodečném (a nedokončeném) stadiu. Prosím o komentáře, připomínky, otázky, odpovědi, kritiku, nadávky, cokoli.
Cílem rozhodně není poskytovat právní rady zdarma. To znamená, že jakékoli konkrétní dotazy vztahující se k reálné situaci, budou bez milosti likvidovány bez odpovědi. V nejlepším případě se mohou stát základem nové obecně formulované dvojice otázky a odpovědi.
Důvody pro tento postoj jsou tyto:
Jakékoli připomínky k tomuto dokumentu, zejména další otázky, prosím posílejte na moji adresu.
Tento dokument v žádném případě nemá být právní radou a je poskytován "jak stojí a leží". Ačkoli jsem se snažil připravovat dokument pečlivě a opravovat jakékoli chyby, které jsem v něm nalezl, nebo na které jsme byl upozorněn, je pravděpodobné, že nějaké chyby stále obsahuje. Pokud se při řešení svých právních problémů spolehnete na tento dokument a následkem toho Vám vznikne škoda (což je pravděpodobné, pokud nejste právníky), znamená předchozí věta, že nejsem povinen tuto škodu hradit zcela ani zčásti. Byli jste varování.
Díky všem následujícím přispivatelům, kteří mi pomáhají splnit můj sen, aby výsledek v duchu open source dosahoval co největší kvalitu obsahu:
Co to jsou volné licence?
Pod pojmem volné licence rozumím (podle české právnické terminologie) smlouvy o šíření děl, které vyhovují Open source defintiion (OSD). Základní myšlenkou této definice je, že každý uživatel počítačového programu musí mít přístup ke zdrojovému kódu aplikace a musí být oprávněn vytvářet a dále volně šířit odvozená díla. Tato definice je velice zjednoušená, pro podrobnější pochopení doporučuji přečíst OSD. [Prosím o doplnění!]
Přestože se běžně používá termínu "licence", jedná se skutečně smlouvy o šíření děl podle autorského zákona, nikoli licence ve smyslu § 508 obchodního zákoníku.
Jedná se zejména o tyto smlouvy:
Qt knihovny pro
snadnější vytváření uživatelského prostředí v prostředí
UNIXu. [Prosím, opravte
mě!] Podobně jako NPL
dává jednostranná práva původním autorům díla.
Existují nějaké jiné dokumenty na Internetu, které by se zabývali podobnou tématikou?
Co se týče obecných otázek autorského práva, tak jich jsou jistě tisíce. Mohu uvést jenom několik ukázek:
Jak jsou chráněna autorská práva tvůrce počítačového programu?
[Jednou to napíšu pořádně, zatím si čtěte moje analýzy.]
Studie říká, že GPL je neplatná, je chyba na straně GPL nebo českého zákona? Co můžeme udělat pro ovlivnění zákona nebo jeho výkladu? Co vyhláška Ministerstva kultury, mohla by pomoci?
Kde je chyba? Všude možně. Zejména v autorském zákoně, ale je třeba vidět i obtížně překonatelný problém v občanském zákoníku u uzavírání smluv, která se nějakou vyhláškou nezlepší (ledaže by se v autorském zákoně odboural požadavek smlouvy a výslovně by se v § 14 odst. 1 řeklo, že stačí jenom jednostranné prohlášení).
Co dělat? Jednak bych zdůraznil jako naprosto klíčový efekt existence mocné hromady volných programů jako takových. Ve chvíli kdy kapitáni průmyslu budou mít informační systémy založené na volných programech, tak jsou schopni vyvinout tlaky o jakých se linuxovým nadšencům ani nezdá.
Souhrně - vyhláška ministerstva kultury může pomoci snad v jednom bodě (i když ani to není jisté -- [prověřit]), ale pořádné řešení to nebude.
Jsou volné licence platné v Čechách?
[...]
Co to jsou za řeči kolem autorské odměny? Vznikají s autorskou odměnou nějaké problémy v platnosti volných licencí?
[...]
Jaký je praktický význam tohohle konfliktu? Jak by rozhodoval soudce v případném sporu? Jaké potenciální spory mohou nastat?
[...]
Jakou formu může mít autorská odměna? Může být i nepeněžitá, např. sláva a všeobecné uznání (jakého dosáhl Linus Torvalds)? Nezmizí problém když se odměna stanoví na 0 Kč?
[...]
Jaký je právní rozdíl mezi užitím, kopírováním, modifikací a distribucí programů?
[...]
Jak je to v případě licencí na komerční programy? Tam se přece taky nic nepodepisuje. A co když je v licenci napsáno, že tato smlouva platí podle zákona některé cizí země?
[...]
Existují další studie na tohle téma? Jak je to v jiných zemích s ne-anglosaským právem?
[...]
Jak je to s přispíváním copyrightu na patche FSF?
[vysvětlit o co se jedná a pak vysvětlit, je-li možná paralela v českém právu ]
Jak je to v případě projektů s velkým množstvím přispěvatelů z různých zemí, jako je třeba jádro Linuxu?
[§§§...]
Jaké právo je rozhodné pro užití volných licencí v Čechách?
Odpověď není rozhodně jednoduchá. Ve svém rozboru jsem se jí vyhnul a nabídnul jsem jenom velmi zjednodušenou verzi. Naštěstí jsem dostal poměrně obsáhlejší (byť také nikoli kompletní, to by bylo mnohastránkové dílko) odpověď v e-mailu jako kritiku mého rozboru od studenta 5. ročníku PF UK, Jiřího Čermáka (jeho odpověď jsem needitoval, kromě oháčkování, vynechání oslovení, doplnění kontextu ap.):
... rád bych vyjádřil své pochybnosti o části 2.4 Rozhodné právo [analýzy volných licencí].
Podle mně v této krátké (a tedy okrajové) pasáži slučujete místní a osobní působnost [autorského zákona, dále "AZ"] a dopouštíte se jistých nepřesností. Tedy dle mého názoru:
- Místní působnost AZ: (viz zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, Bernská úmluva)
U AZ obecně se uplatní princip teritoriality. Ten je zakotven v Bernské úmluvě a je nutno jej použít dle zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním přednostně. K Bernské úmluvě přistoupila většina stázů, takže lze mluvit v obecném měřítku:
Podle principu teritoriality se vždy uplatní AZ toho státu, kde došlo k užití (zneužití) díla. Zkrátka se použije ten AZ, kde je hledána ochrana proti užití (zneužití) díla - lex loci protectionis. Neexistuje tedy kolizní problematika.
Takže pokud v ČR dojde k zneužití autorského díla např. francouzského občana, bude soud aplikovat český AZ. (Zajimavá je pak problematika Internetu, kterou se zabývám, ale to je na delší povídání).
- Osobní (či věcná) působnost AZ: (viz AZ § 50 )
Určí-li se tedy podle výše uvedených principu jako rozhodný český AZ, je nutno posoudit, zda jsou v konkrétním případě splněny podmínky osobní působnosti tohoto českého AZ. Ty jsou uvedeny - jak správně [uvádí autor] - právě v § 50. Ta se vztahuje primárně na díla českých občanů, ale TÉŽ dle § 50/2 na díla cizích státních příslušníků dle mezinárodních smluv a principu vzájemnosti. Protože touto mezinárodní smlouvou se rozumí hlavně Bernská úmluva, počet jejíž členů je velký a zahrnuje všechny významné státy (dokonce i USA), bude se osobní působnost českého AZ vztahovat v podstatě na každého.
Z toho plyne, ze autorskoprávní předpisy (AZ) ČR se budou vztahovat v podstatě na každé dílo (software) uvedené v ČR (podle místní působnosti AZ snad vždy a podle osobní působnosti AZ skoro vždy) co se týče:
- určení, zda jde či nejde o autorské dílo a zda tedy požívá či nepožívá autorské ochrany,
- určení, jaká práva má autor či vykonavatel autorského práva,
- výjimky k těmto právům,
- doba trvání těchto práv.
Jinak to je ale s problematikou rozhodného práva pro náležitosti uzavírání smluv. Zde by mohla přicházet v úvahu aplikace jiného právního řádu.
Rozhodně není problematika aplikace AZ ve vztazích s mez. prvkem ujednocena a není zcela jasné, zda je možné aplikaci českého AZ omezit jen na ony 4 výše uvedené body, nebo je nutno aplikovat český AZ bezezbytku i na smluvní instituty v AZ uvedené. Jak jsem četl návrh nového AZ, mohl by být tento problém vyřešen.
Copyright © 2000 Matěj Cepl. Tento dokument můžete volně distribuovat v původní formě, ale nejste oprávněni ho jakkoli měnit.